Zlaté Hory

(obec v oblasti Jeseníky , stát Česká republika )

Zlaté Hory jsou malé městečko ležící v podhůří Jeseníků nedaleko česko-polských hranic. Tato obec je známá díky své bohaté hornické historii, která sahá až do 13. století, kdy zde byly poprvé objeveny ložiska zlaté rudy. Právě od těžby zlata pochází i její název. Hornictví tu ovlivnilo nejen krajinu, ale i architekturu a místní tradice.

Poutní místo p. Marie Pomocné

Poloha a charakteristika

Zlaté Hory leží v Jeseníkách, 25,5 km od okresního města Jeseník a jsou na hranici s Polskem ve výšce 397 m. n. m.
Rozloha města je 85,92 km² a je zde 3 701 obyvatel. Město je rozděleno na části Ondřejovice, Horní a Dolní Údolí a Rejvíz.

Hornické dědictví a historie

Počátky osídlování zlatohorska a založení osady na místě Zlatých Hor jsou nejasné. První písemné zmínky máme už z počátku 13. století. Již tedy od 13. století zde probíhala těžba zlatonosné rudy. Dolování se poté úspěšně rozvíjelo a roku 1306 obdržela ves Cukmantl městská privilegia dle magdeburského vzoru a později obdrželi i horní právo.
Ve 14. až 16. století hornictví zažívalo obrovský rozmach. V oblasti fungovalo až 300 štol, některé až několik kilometrů dlouhé. K nejznámějším patří tzv. Poštovní štola (štola Tří králů). Zlato se zde těžilo v takovém množství, že bylo dodáváno přímo císaři Rudolfu II. a město se stalo jedním z hlavních dodavatelů drahých kovů pro habsburský dvůr. V letech 1590 a 1591 byly nalezeny dva valouny zlata o hmotnosti 1,385 a 1,78 kilogramů, které byly věnovány do sbírky kuriozit císaře Rudolfa II, ale ty se nakonec někde ztratily.
V 18. století se dostaly pod správu vratislavských biskupů, což mělo za následek další rozvoj města – byla postavena řada významných staveb, jako například kostel Nanebevzetí Panny Marie a radnice. Ve 2. polovině 19. století došlo k rozvoji průmyslu a město se začalo orientovat také na textilní výrobu, zpracování dřeva a kovů. Od roku 1844 probíhaly opět pokusy o obnovu dolování, ale hornická činnost v roce 1883 ustala, ale nikoliv definitivně. Těžba zlata přesto pokračovala až do počátku 20. století, kdy však její význam postupně upadal.
V roce 1938 byly připojeny k nacistickému Německu v rámci Sudetenlandu. Po válce došlo k odsunu německého obyvatelstva a město bylo zčásti dosídleno českými obyvateli. Za socialismu se opět obnovila těžba zlata. Důl byl zprovozněn v roce 1958, ale už v roce 1993 byla těžba kvůli neefektivnosti ukončena. Dnes jsou některé štoly přístupné veřejnosti jako památky.

Přírodní zajímavosti, atraktivity a památky

Zlaté Hory nejsou jen městem s bohatou historií, ale také oblastí Jeseníků s překrásnou přírodou plnou lesů, rašelinišť, pramenů, přírodních památek a turistických tras. Je to ideální místo pro milovníky pěší turistiky, cyklovýletů, přírody a klidu.

Jednou z největších přírodních atraktivit Jeseníků je osada Rejvíz, část Zlatých Hor, známá jako nejvýše položená ves v českém Slezsku (780 m. n. m.). Rejvíz leží ve chráněném území a je také společně se Zlatými Horami výchozím bodem ke mnoha přírodním a historickým památkám:

Více informací: zlatehory.cz